Teatrologická společnost navazuje na loňské studentské sympozium a ve spolupráci se studentským spolkem kUKátko (FF UK) zve na druhý ročník, který zahájí další ročník přednáškového cyklu TS. Čemu se věnují studenti a studentky Katedry divadelní vědy FF UK? Přijďte si poslechnout představení jejich absolventských prací, výzkumných témat a otázek, které při své práci otevírají. Studentské sympozium nabídne možnost nahlédnout do rozmanitosti současného studentského teatrologického výzkumu. Moderuje Eva Pitáková.

Kdy: 22. 10. 2026 (čt), 17:00–⁠⁠⁠⁠⁠19:00
Kde: Městská knihovna v Praze (Klubovna)

Eliška Pelková: Zpráva o Janu Kačenovi

Příspěvek se zaměří na problematiku reflexe tvorby Jana Kačeny, výrazné osobnosti současné lokální, především nezávislé divadelní scény. Kačena si v českém divadelním prostředí vytvořil množství vlastních „ostrůvků“, na nichž realizoval polooficiální tvorbu prostoupenou pankáčstvím, spiklenectvím a osobitou poetikou. Jeho tvorba se zdánlivě uzavírá sama do sebe: neptá se, nevysvětluje, ale vytváří obrazy, které se vrství bez potřeby jednoznačného objasnění a jejichž význam zůstává do značné míry na divákovi.

Petra Špejtková: Ženské sokolské tělo

Ženské sokolské tělo je sledováno v souvislosti se začleňováním žen do tělovýchovné jednoty Sokol a se vznikem ženských odborů. Pozornost je věnována diskurzu, do něhož ženské sokolské tělo vstupuje, významům, které se skrze dvojí pojetí těla generují, a proměnám ženského sociálního těla v průběhu existence Sokola. Tento teoretický rámec je aplikován na analýze konkrétní performance sokolek a vývoje ženského sokolského sociálního těla v období od roku 1869 do roku 1938.

Viktória Šupšaková: Fenomén Na koho to slovo padne (25 rokov inscenácie)

Slovenská inscenace Na koho to slovo padne začínala před 28 lety jako semestrální práce pěti studentů VŠMU. Od té doby, co opustila prkna sklepní Burkovně, projezdila nejen celé Slovensko, ale hostovala i v Česku a navštívila několikrát také krajany v zahraničí. I po více než 580 představeních jeví o ni diváci pořád zájem a bývá pravidelně vyprodána. Co ale stojí za tímto úspěchem, který je více než dvě desítky let na repertoáru bratislavských divadel? Může za to divadelní hra maďarského spisovatele Gábora Görgeyho, který v roce 1969 napsal nadčasový příběh o moci? Nebo ono nastudování začínajících herců pod režisérským vedením Petra Mankoveckého? Nebo se to zkrátka náhodou všechno tak dobře sešlo? Cílem příspěvku je snaha zjistit, co dalo vzniknout tomuto divadelnímu fenoménu.