Přednáška, jež se pokusí představit východiska a principy, na nichž Eva Šormová stavěla svůj kritický soud, vychází z prvních závěrů, nalezených při přípravě výboru autorčiných textů pro edici Eseje, kritiky, analýzy, pro níž Šormová připravila svazek Hilarův a Kodíčkův, a na jejímž založení, stejně jako na založení Teatrologické společnosti, se podílela.

10. 04. | 17.00 h | Městská knihovna v Praze | Mariánské náměstí 1 | vstup volný

Eva Šormová (1944–2017), od jejíhož narození uplynulo v loňském roce osmdesát let, je v teatrologické komunitě známá především svým dílem historiografickým, případně edičním a redakčním. Na okraji pozornosti zůstává prozatím její činnost kritická, která sice nebyla soustavná, o to však ve vybraných obdobích intenzivnější a především pozoruhodná. Jako spoluzakladatelka a autorka neoficiálního strojopisného časopisu Dialog (1977–1980) a spolupracovnice samizdatových sborníků O divadle (1986–1989) reflektovala nezávisle a soustavněji především divadlo za normalizace.

PhDr. Barbara Topolová, PhD. absolvovala Divadelní a filmovou vědu na FF UK (1989). Počátkem devadesátých let působila jako redaktorka kritické rubriky obnovených Divadelních novin. Od roku 1995 byla pracovnicí Kabinetu pro studium českého divadla IDU, kde se podílela především na přípravě České divadelní encyklopedie a byla redaktorkou Divadelní revue. Od roku 2009 je odbornou asistentkou na pražské Katedře divadelní vědy. Zabývá se zejména českým divadlem a dramatem 19. a 20. století.